Na přání našeho soupeře jsme domácí zápas sehráli už v sobotu. Sázkové kanceláře nám proti klukům z Částkova moc nevěřili. Podle mediích měla být kvalita na straně soupeře. Všem jsme chtěli ukázat, že nečekaná výhra v Sulislavi nebyla náhodná a do utkání proti Částkovu jsme si šli minimálně pro bod.

     Úvodní desetiminutovka byla pro obě mužstva seznamovací, pak se ale pomalu začaly naplňovat před zápasové prognózy a byli to právě kluci z Částkova, kdo hýřil aktivitou. První branka zápasu přišla ve 30. minutě. Hosté vyšachovali naší obranu  a ze vzdálenosti penaltového puntíky se zakončením neměli problém… 0:1. O pět minut později letět za naše obránce nečekaný centr, na který si naběhl hostující útočník a nastřelil levou tyč. My jsme hráli ustrašeně a zbytečně jsme se rychle zbavovali míče. Když už jsem se dostali před branku, naše zakončení bylo žalostné…

Začátek druhého poločasu, co se týče držení balónu, patřil hostům. Jednobrankové vedení je velice ošemetné. Čáskovští si toho byli vědomi, takže pomalu a jistě se do jejich přihrávek začala vkrádat nepřesnost. Okolo 75. minuty jsme hosty zatlačili, ale opět jsme bohužel ztroskotali v zakončení. Když  náš tlak gradoval, přišla v 82.minutě minela našeho stopera. Z nedůrazné malé domů se stala krásná nahrávka hostujícímu útočníkovi, který se nečekaného přiťuknutí nezalekl, následně „vykoupal“ našeho gólmana a pohodlně vsítil branku… 0:2. Od daného chvíle bylo na hřišti jen mužstvo Částkova. Inkasovaný téměř vlastní gól nám vzal  veškeré síly a naději na jakýkoliv zvrat. V 90. minutě hostující záložník zpoza velkého vápna navýšil skóre na tříbrankový rozdíl. Takže Černošín – Částkov  0:3.

     Po domácí výhře s Planou jsme zajížděli v sobotu na hřiště Sokola Sulislav. Podle ohlasů nikdo z domácích vůbec nepochyboval o tom, že bychom si domů odváželi nějaké body. Nevím, jestli to bylo těmi ohlasy nebo nás nabudila výhra s Planou, ale do zápasu jsme chtěli jít s ještě větší vervou a odhodláním zase vyhrát.Ovšem od úvodních minut to bohužel tak nevypadalo. Hned v první minutě celé naší obraně pěkně zamotal hlavu nejlepší sulislavský útočník, jen tak tak z toho nebyla penalta a ani nepadl gól. Byla z toho jen standartní situace, kterou jsme ubránili. Od té doby bylo naše mužstvo lepším týmem. Míče jsme tentokrát tolik nenakopávali, hráli jsme je přes zálohu, která pěkně fungovala a tím se rodily i šance. Soupeře jsme napadali hned u jejich vápna a tím velmi ztěžovali jejich kombinaci. Ve 30. minutě jsem zahrávali rohový kop a díky naší bojovnosti, ale i troše štěstí se míč odrazil na vápno k Jirkovi Daňků a ten otevřel skóre krásnou střelou do pravého horního rohu sulislavské brány. Naším vítězstvím 1:0 také poločas skončil.

     Bylo nám jasné, že soupeř druhou půli zvýší obrátky a tak jsme nastupovali s vědomím, že musíme zapnout hned od začátku. Myslím, že se nám to celkem dařilo, ale s přibývajícím časem a ubývajícími síly se domácí stále více dostávali do šancí. Kolem 80. minuty se poprvé vytáhl náš brankář Aleš Mikulovský, který z bezprostřední blízkosti vytáhl střelu sulislavského útočníka, kterého naše obrana nechala trestuhodně projít až skoro na malé vápno. Ještě že máme brankáře. J  Na druhé straně mohl v 85. minutě udeřit Kuba Panuška. Kdy v samostatném úniku bohužel nedokázal přehodit nebo obstřelit domácího brankáře. Tato neproměněná šance nás málem mohla mrzet. S koncem zápasu nás domácí stále více „moštovali“ a  když už to vypadalo, že bude konec a my to zvládneme, tak rozhodčí v poslední minutě odpískal proti nám penaltu. Zde Aleš opět ukázal jakou má formu a pokutový kop vyrazil. K následné dorážce už jsme nikoho s domácích nepustili a po rohovém kopu, který následoval a my ho lehce odvrátili, rozhodčí zápas ukončil.

Již, pro nás, tradičně v neděli jsme zavítali na hřiště týmu Sokola Kostelec, který ještě v minulé sezóně hrál 1.B třídu. Na upraveném hřišti v Kostelci se dal očekávat kombinační fotbal, tedy hlavně v podání domácího týmu. Naším úkolem bylo nedostat gól a hrozit hlavně z rychlých protiútoků.

            Od začátku utkání měli domácí sice častěji míč na kopačkách, ale šancí se moc nerodilo. Oba týmy dobře bránily a tak se na první vážnější akci čekalo do cca 25 minuty, kdy se poprvé ukázal navrátilec do brány Aleš Mikulovský a bravurně lapil hlavičku domácího útočníka po zahrávaném rohovém kopu. Po dalších asi  pěti minutách jsme měli ještě více štěstí, to když domácí opět po standartní situaci orazítkovali břevno naší brány. Když už to vypadalo na poločasovou remízu, přišla 43. minuta kdy levý záložník domácích velmi nebezpečně vystřelil, Aleš tak tak zachránil, ale na dorážku, kdy úplně osamocený útočník zakončoval do prázdné brány, už neměl.

Tak skončil poločas 1:0 pro domácí.

            Druhou půli jsme začali mnohem aktivněji, hlavně s větší vervou po vyrovnání. To se nám také povedlo, kdy po sérii rohových kopů v 55 minutě  Aleš Melich poslední roh zakroutil přímo do brány domácích. A hned to bylo veselejší. 1:1. Asi jsme se veselili až moc, protože po rozehrávce během jedné minuty domácí opět překlopili vedení na svojí stranu, kdy jsme zase nezvládli včas odkopnout míč do bezpečné vzdálenosti od našeho vápna. Ten se dostal k domácímu útočníkovi, který se ze vzdálenosti penaltového puntíku nemýlil. Opět vyhrávali domácí 2:1.

             Naše snaha o vyrovnání byla díky dobře hrající obraně domácího mužstva a také díky ubývajícím silám stále více komplikovanější. Ale několik šancí přece jen bylo. Tu nej zařídil Ládík Melich kdy se mu podařil průnik do domácího vápna ovšem při střele ho blokoval ve skluzu domácí stoper. Také soupeř měl minimálně tři 100% šance na skórování, ale zase se blýsknul Aleš mikulovský a tak zápas skončil 2:1 pro S. Kostelec.

            Co na závěr. Čekání na výhru v II.třídě se stále prodlužuje a nám nezbývá než věřit, že v neděli od 16:00 na domácím stadionu porazíme kluky z Plané.